Jednou...

26. listopadu 2010 v 18:58 | KolieAlan
Dnes, ve frontě na oběd, jsem pozorovala jednu o hlavu vyšší osmačku. Nejspíš jsem na ni fakt divně zírala, ale byla jsem děsně zamyšlená...
Jednou budu taky v 8. třídě. Nebude to trvat tak dlouho. Jednou odejdu ze základky. Vystuduji střední a vysokou. Jednou se vdám, porodím dítě nebo děti.
Jednou znova zažiju smrt svého blízkého. Najdu na hlavě první šediny, kůže mi ochabne a zestárnu. Jednou tady skončím, umřu.
Uvědomila jsem si, že v životě se všechno může jednou stát. V tom mám jistotu. Ale po smrti nic jisté není... To mě DOST deprimuje.
Našla jsem blog. Jmenuje se Můj utajený svět. Jeho majitelka musí mít strašlivé deprese a neustále o něčem filozofovat... Má úžasné nápady o psaní, ale její způsob dokáže ocenit jenom někdo. Zkuste se tam podívat.
Nicméně tato adminka mě přivedla k novému úhlu pohledu na svět, který mi byl do teď utajen. Zajímavá shoda s názvem blogu, ne? Došlo mi, že všichni nejsou takoví jako já, že jsou i šťastnější i smutnější lidé, že každý chápeme vše jinak. Byť jen trochu.
Snažím se pomáhat kde to jen jde, snažím se pochopit všechny názory. Ale tohle nedokážu? Pitomost! Budu se holt muset víc snažit. Ale jak může někdo vidět svět tak černě? Autorka blogu Můj utajený svět ve všem vidí to horší. Je emo? Ublížil jí někdo? Kdoví. Je postě pořád smutná. Ale stejně - každý jsme nějaký. Třeba je taková jen na blogu, jinak je veselá a kamarádská. Třeba je skutečně tak hloupá a nechce se na nic pousmát.
Osůbko, kdybys někdy narazila na tento článek, odepiš mi prosím do komentů. Jsi zajímavá a chtěla bych tě pochopit. Štve mě že to neumím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama